KRKONŠSKÁ 70ka, trénink na Rallye Sudety
V sobotu 6.9.2014 jsme startovali na závodě tříčlenných družstev Krkonošská 70ka v Janských lázních. Závod je trochu z ruky, tak jsme s mou ženou Evou sestavili strategii. Týden před závodem dovolenou, trénink v Harrachově, v sobotu přesun na závod do Jánských lázní, poté nechat kolo v úschově u bratra Jirky v Praze a za 14 dní sraz v Teplicích nad Metují na Rallye Sudety.
V Harrachově pondělí, úterý deštivo, tyto dny jsme s Evčou využili k procházkám. Středa, čtvrtek, pátek začalo opět léto a ideální podmínky k bikování. Na kolech jsme sjeli hřebenovku Čertovy Hory, zavítali k sousedům do Polska, kochali se krásami Jizerky a rozhlíželi se na panoráma z rozhledny Štěpánka.
A už tu máme sobotu, den závodu. Náš PUNK tým, oba Meginy doplnil Ludžíno (Luděk), startuje pár minut po 10.hodině.
Další naše strategie, bratr Megin ml. nás po cestě z Prahy do Janských lázní vyzvedne malou oklikou v Harrachově přesně v 7.30 hod. První varování, já trochu zmaten z dovolené si správně nastavuji na svém chytrém zařízení čas vstávání nechytře na den páteční! Ale vše jsme bravurně zvládli s menším opožděným odjezdem.
Druhé varování, naše GPS, já spolujezdec, byla chvíli mimo signál a přehlídla jednu odbočku, další menší zpoždění. I tak dojíždíme do Janských lázní 1 hod. před startem.
Přivítáme se s kamarády, hopsnem do cyklistického, trochu se navzájem pohecujeme a jdeme na start. Je krásný den, ideální podmínky a nás čeká po startu nejnáročnější úsek tohoto závodu, 11km do kopce až na Černou Horu. Jede nám to skvěle, po 10 min. již začínáme předjíždět týmy startující před námi, asi v půli tohoto výjezdu nám to samé provádějí týmy startující za námi. Po zvládnutí tohoto asfaltpekla následuje odměna – asfaltsjezd a to docela rychlý, mám na tachometru 70km/hod. O slovo po trase se hlásí i terén. Cítím se skvěle, jsem nadšený z předešlého sjezdu, tak to pouštím trochu rychleji i mezi šutry s velkou sebedůvěrou. Ta trvá do té doby než jeden z těch kamenů nešťastně trefím předním kolem a mé tělo si jde přes řídítka parakotoulem lehnout do nepohodlí.
Při inventuře těla, trochu v šoku a bolesti, objevuji krvavé odřeniny a asi žádná zlomenina, malý zázrak.
A co kolo? Přední duše proražená, zbytek vypadá OK. A opět nás zdržuji, bratr opravuje defekt, Ludžíno dokumentuje můj první a doufám že i poslední těžký karambol.
Kolo je OK do prvního výjezdu, kde musím přehodit na lehčí převody. V tu chvíli jde přehazovačka pryč od rámu a já definitivně, i přes některá ranní varování, pohřbívám ambice našeho týmu o pokoření času 4.30 hod.
A teď je to výzva, dát kolo do servisu, kéž by to šlo i s tělem, a za 14 dní pokořit Rallye Sudety. Zřejmě jakýmkoliv tempem, trénink byl proveden neúspěšně.
Roman Měchura